O PROJEKTU

Amazonský prales je rozsáhlý přibližně 5 500 000 km2 v Jižní Americe. Celý Amazonský prales představuje více než polovinu tropických deštných lesů celého světa. O Amazonském pralese se často mluví v souvislosti s ubýváním zalesněného území v této oblasti.

Kvůli potřebě vzácného dřeva a nových pastvin pro stáda dobytka, jehož chov se stával výnosným obchodem, docházelo k extenzivním zásahům do krajiny. Zužitkování zalesněného území k přeměně na zemědělskou půdu bylo podle legislativy efektivní využití, a tak na počátku 70. let po růstu ceny sojových bobů došlo i k rozšíření zemědělské plochy na úkor původního pralesa. Takto použitá půda měla několikanásobně vyšší cenu než prales. Sója je jedním z vývozních artiklů a podílí se na stabilitě měny. Nezbytnost dopravit sóju do průmyslových oblastí blíže k pobřeží si vynutila výstavbu asfaltových silnic. Tyto silnice bývají označovány jako srdce oblouku odlesňování, protože odtud postupuje kolonizace pralesa a systém hospodaření se mění podle vzdálenosti od silnice.

Mezi lety 1970 a 2000 bylo vykáceno celkem 16,4 % celkové plochy pralesa, což činí každoroční ztrátu 20 200 km2 (necelá 1/3 území Česka). Od roku 2002 se plocha chráněného území ztrojnásobila, celkově se ochraňuje asi milion km2, zatímco těžba dřeva a odlesňování poklesly o 60 %. V roce 2005 byly mnohé části amazonského pralesa zasaženy obrovskými suchy, nejhoršími za posledních 100 let. Podle některých odborníků je prales schopen přežít maximálně tříleté sucho, delší by mohlo mít nezvratné důsledky. Prales by se mohl dostat až do bodu, odkud již není návratu a hrozí přeměna v savanu nebo dokonce poušť. To by katastrofálně zasáhlo celou planetu.

Amazonský prales je označován jako zelené plíce planety. Je však také významným producentem skleníkového plynu metanu.

Odlesňování způsobuje především rostoucí životní úroveň a prudký nárůst populace v a související hlad po zemědělské půdě. Lesní porost zabraňuje erozi a sesuvům půdy, stejně jako tvoří přirozenou zásobárnu vody. Nově vykácená území tak ohrožuje eroze a plodiny vysázené na ztrácející se zemědělské půdě trpí nízkou hladinou podzemní vody. Schopnost pralesa zadržovat srážky se snižuje a tak při deštích voda odtéka a přitom způsobuje erozi půdy. Neschopnost pralesa zadržovat srážky způsobuje v době mezi dešti sucho. Všechny tyto problémy způsobují snížení biodiverzit a naopak zvyšují zranitelnost celého ekosystému.

Pokud se těžba nezastaví, existuje vážné riziko, že více než 50 % amazonského pralesa se promění v života neschopnou savanu.